Diskuze nad dostavbou Dukovan v Hrotovicích

Chceme, aby vláda dodržovala stanovené termíny při přípravě nového jaderného zdroje v Dukovanech. To byla hlavní teze na mimořádné valné hromadě sdružení ENERGOREGION 2020, které se uskutečnilo v pátek 31. července v Hrotovicích na Třebíčsku. „Máme eminentní zájem na tom, aby elektrárna fungovala i nadále a byla bezpečná. Neustálé prodlužování životnosti může znamenat technické problémy a jejich řešení se prodraží. Chceme, aby zde proto bylo zařízení, které bude fungovat a bude bezpečné,“ sdělil předseda sdružení Vladimír Měrka.

Pozvání na tuto páteční mimořádnou valnou hromadu přijali významní hosté – vícepremiér ČR a ministr MPO Karel Havlíček, předseda Senátu PČR Miloš Vstrčil a předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Současně byli na zasedání pozváni hejtmani obou našich krajů, generální ředitel DJE, ředitel EDU a EDU II, předsedkyně Ekoregionu 5, zástupci obcí i spolků – a to včetně spolku JARO pro Dukovany, který reprezentovala jeho předsedkyně Kateřina Kunešová. Hlavním tématem setkání byla situace s přípravou výstavby nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany.

Po úvodním slovu předsedy Energoregionu 2020 a starosty Náměště nad Oslavou Vladimíra Měrky se k současné situaci ohledně přípravy výstavby pátého bloku EDU vyjádřil vícepremiér Karel Havlíček. Podle něj byl tendr na dostavu již neformálně zahájen bezpečnostním posouzením uchazečů, kteří v současné době zpracovávají bezpečnostní dotazníky s termínem odevzdání na konci listopadu tohoto roku. Po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, resp. po zasedání nové vlády by mělo dojít k formálnímu zahájení tendru, a tedy i k vlastnímu výběrovému řízení dodavatele stavby. „To znamená, že není ohroženo ani datum podpisu s dodavatelem, ani datum, teď to zjednoduším, kopnutí do země, což je rok 2029,“ sdělil vícepremiér. Se spuštěním nového bloku do provozu se podle něj stále počítá v roce 2036. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun. Dále také kvitoval diskuzi o dostavbě, díky níž dle jeho slov vzrůstá zájem o studijní obory související s jadernou energetikou. Také nás ujistil, že stát je připraven půjčit investorovi až 100 % finančních prostředků na výstavbu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil již nebyl tak optimistický s včasným vyhlášením tendru na výběr uchazeče a vyjádřil pochyby o tom, že se vše stihne dle původního harmonogramu. Poté dodal, že lidé v okolí elektrárny potřebují cítit, že se hraje otevřeně a mají dostatek správných informací – zejména zda dříve vyslovené plány platí.

Do diskuze se poté připojila i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která zdůraznila apolitický význam jejího úřadu. Položila též otázku, zda prodlužování provozu stávajících bloků EDU (až na 60 let) bude ekonomicky přínosné. V rámci budoucnosti vyzdvihla možnosti a benefity malých modulárních reaktorů a také potřeby vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.

Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich a náměstkyně hejtmana kraje Vysočina Hana Hajnová shodně vyjádřili společný zájem o dostavbu dalšího jaderného zdroje v lokalitě EDU. Z obecenstva na jejich osoby padly otázky ohledně infrastruktury, resp. potřeby zkvalitnění místních komunikací, po kterých by se případně materiál pro dostavbu do Dukovan vozil. „Jde o klíčovou infrastrukturu. Naskočili jsme do rozjetého vlaku, pod Radou kraje funguje komise pro dostavbu, která jedná s dotčenými aktéry. Chceme být i nadále partnery jak na místní, tak i státní úrovni a jsme připravení pomoci s tím, co bude v rámci dostavby v našich silách,“ řekla náměstkyně hejtmana Hajnová. K tématu infrastruktury přispěla i pár slovy senátorka Hana Žáková, která se již delší dobu zabývá tématem vysokorychlostní vlakové trati nejen v kraji Vysočina. Jedním z posledních témat, které otevřel senátor Tomáš Třetina, je připravovaný nízkouhlíkový zákon nebo také Lex Dukovany. Po jeho schválení by se měl okamžitě vypsat tendr, přislíbil Havlíček.